O plísních a jak na ně

Rady, názory, zajímavosti

Současný trend utěsňovat byty v souvislosti s úsporou tepla může na druhé straně způsobit značné problémy, pokud současně není zabezpečena dostatečná výměna vzduchu. Plísně začínají nenápadně a mohou končit katastrofou. Byt je napadený plísní, pokud se objeví na stropě či na zdech tmavé vlhké skvrny a je cítit zatuchlý zápach. Plíseň je schopna růst na všech materiálech – dřevu, tapetách, zdivu, oděvech, potravinách apod. – a dokáže napáchat velké škody. Uživatel bytu ovlivňuje vznik plísní intenzitou vytápění (uzavíráním ventilů topení), intenzitou a způsobem větrání bytu, množstvím rostlin. Dalšími zdroji vlhkosti jsou: praní, vaření, koupání, sušení a také větší akvária.

Udává se, že mírně aktivní člověk vyprodukuje za hodinu 40 gramů vodní páry, tedy průměrně jeden kilogram vodní páry za 24 hodin. Výskyt páry je patrný nejvíce v kuchyních, koupelnách a pokud se málo větrá, pak i v pokojích, ložnicích a na chodbách. Růst plísní není pouze problémem starých domů, naopak v současné době se ve zvýšeném množství vyskytují u novostaveb. Způsobují to plastová okna, zasklené lodžie, povrchové úpravy stěn a podlah, tedy dokonalé utěsnění bytu a nedostatečné větrání.

Jak plísně likvidovat? Prvním krokem k odstranění plísní je likvidace mikroorganismů způsobujících jejich tvorbu. Aplikují se tři základní postupy: postřik, oškrábání, otření. Většinou se doporučuje plochu s plísněmi omýt protiplísňovým přípravkem, pak mechanicky očistit, za mokra oškrábat, po vysušení znovu ošetřit chemicky, případně přídavek přidat ještě do malířských nátěrů.

Jaká je prevence? Hlavně dostatečně topit a větrat. Po výměně oken za plastová větrat víc než dříve, tedy otevřít okna dokořán na několik minut denně a používat mikroventilaci. Frekvenci větrání je třeba ještě zvýšit, jestliže sušíte prádlo, vaříte, máte byt plný květin nebo je vaše vícečlenná rodina celé dny doma.

Mgr. Kajetána Iblová, předseda komise samospráv

5/2006 - Zpravodaj SBD Ocelář Kladno č. 5 - léto 2006